"Občas mi přijde, že po dětech chceme větší dokonalost, než jakou oplýváme sami"

MiliP, ano. Musím se pousmát, když si vzpomenu, jak se můj táta s mým synem přetahovali o hrábě. Sváželi jsme seno, syn chtěl pomáhat a hrabat taky, ale hrábí byl nedostatek. Táta (jeho děda) popojel traktorem, vyskočil a chtěl po něm, ať mu je dá, že zdržuje (samozřejmě mu to nešlo tak dokonale a rychle jako nám dospělým). Syn nechtěl, tak mu je taťka vyrval a vztekal se, že mu je nechce dát dobrovolně (jasně, vždyť ani nepoprosil ) a že si dovoluje se vztekat, když mu je bere