Já nevím, co znamená "slavit Silvestra"....

Když jsem byla dítě a pak hlavně puberťák, jezdila jsem přes Silvestra s oddílama na okce, kde se hrály hry, normálně třeba do deseti večer, na Silvestra až do půlnoci, pak jsme si popřáli do nového roku hodně štěstí, hrálo se na kytary, zpívalo, spát šel každý, jak chtěl, ale protože druhý den se odjíždělo domů, muselo se se poměrně brzy vstávat...Tak tohle bylo fajn a podobné akce bych klidně pořádala i se svými dětmi a někým dalším, kdyby byl ochotný. Ale nevím o nikom, kdo by chtěl .

Později jsme na Silvestra jezdili k našim a mastili kanastu, o půlnoci si ťukli a pokračovali klidně až do rána. To mě taky bavilo.

Pak jsme několik let s malými dětmi nedělali nic, den jeden jako druhý.

Když byly děti o něco větší, jezdily jsme nejdřív s nimi a později je posílali samotné k babičce a dědovi. Program žádný, maximálně televize, takže nic moc a brzy jsem to pro nás dva stopla. Když tedy děti nebyly doma, většinou jsme udělali nějakou práci, co s nimi moc dělat nešla, případně si spolu něco zahráli. Líbilo by se mi někam jít nebo být ještě s někým a něco si zahrát, ale opět nebylo s kým.

Letos máme po dlouhé době zase děti doma, ani jim už se k babičce a dědovi nechce. Tatínek jde zítra do práce, ale doufám, že večer nějak rozumně přijde. olky jsoy vzhůru každý den dlouho, takže si asi i zítra počkají na petardy, co jistě nějací sousedé budou střílet. Bránit jim v tom nebudu. Třeba se mi povede najít chvilku, kdy se spolu nebudou štěkat, a něco si zahrajeme. K večeři budou chlebíčky a jednohubky, o půlnoci dětský šampus a Romaneto z Lidlu.

Nevadí mi si s nejbližšími sousedy popřát hodně štěstí do nového roku, takže klidně o té půlnoci vyjdu před barák a tu ruku jim podám.