Gynekolog mě odmítl přijmout, když jsem řekla, že nebudu chtít UTZ. Přijala mě doktorka, která tehdy ještě neměla moc klientek, a přemlouvala mě ke všem vyšetřením, když jsem odmítala, ukazovala mi obrázky defektních dětí, jestli chci taky takové... No ale když jsem trvala na svém, nechala mě (ale triple test udělala bez mého vědomí, myslela jsem, že mi odebírají krev jen kvůli něčemu jinému; naštěstí vyšel dobře, ale když mi to uznamovala, otvírala se mi kudla v kapse). Při druhém těhotenství už mě nechala (přišla jsem až ve čtvrtém měsíci, abych se vyhnula tomu tlaku), ale v porodnici pak jsem byla "sociální případ", který si prověřovali, jestli mi vůbec dítě můžou svěřit do péče, protože jsem byla na kontrole jen párkrát a neměla skoro žádná vyšetření. Dcerku mi po porodu dlouho odmítali vydat, přestože jsem splnila, co chtěli (být osprchovaná a schopná samostatné chůze), když to manžel urgoval, doktor prý řekl něco ve smyslu "Jo co chcete, když paní zanedbávala péči v těhotenství"...