O autismu moc nevím, chci se vyjádřit k tomuto:

"vlivem přežíváním dětí, které by přirozeně nepřežili"

Můj dědeček se narodil v roce 1906, byl nedonošený, vážil méně, než bochník chleba, matka ho ohřívala v troubě a podařilo se jí ho "vypiplat". Měl štěstí, rodila dohromady 12x a čím mladší sourozenec, tím méně péče mu poskytla (traduje se, pravděpodobně jí docházely síly, praděda byl ochlasta a vše bylo na ní a starších dětech), můj děda byl druhý v pořadí - štěstí. Umřel v 96ti letech, měl dvě dcery, šest vnoučat, 10 pravnoučat... Jedno vnouče zemřelo na leukemii, jinak jsme všichni (ťuk, ťuk) zdraví. Měl přežít?

I vzhledem k mojí práci jsem proti podbným výrokům dost naježená.