Nápodobně. Od chvíle, kdy nejstarší syn vstoupil do puberty, pochopily mladší děti, že buď se najedí bez ošklíbání a hned, nebo mají smůlu. Kdo se ofrní nad jídlem a odejde o jeho nepoživatelnosti přemýšlet jinam(s úmyslem za čas se vrátit a něco milostivě ujíst), najde po návratu ke stolu prázdný talíř.
Upřímně, i v dobách hojnosti trvám na tom, aby děti jedli, co jsem uvařila. Jogurty, lupínky s mlíkem ap. je možné dostat ke svačině, ne jako náhradu teplého jídla, které se jim zrovna znelíbilo.