Taky mi včera dcerka slzela, že tenhle koláč ona nerada a že má hrozný hlad. Byla jsem matka-herodes a jenom suše opakovala, že kdo má hlad, ten sní, co je a nevybírá si.
Mám za sebou období, kdy jsem dva dny plánovala jídelníček na dalších 14 dní tak, abych za těch pár peněz, co jsem měla, děti nakrmila, a potom mi škola vzkázala, že chce nutně a ihned 3 stovky na výlet...a já několik nocí nespala strachem, jak ty děti další den nakrmím...Právě proto, že vím, co je to nedostatek, mě rozmlsanost a vybíravost nedojímá.