Kytko, to jsou už docela velký děti, moje dítě je jako tvoje nejstarší - to bych už docela s klidem dětem vysvětlila, jak to s financemi je. Něco ve stylu - máme na měsíc tolik a tolik, na jídlo můžeme dát jen tolik a tolik, s tím, že jako rodina musíme držet za jeden provaz a musíme si pomáhat - třeba tím, že se všichni budeme snažit chovat rozumně a jíst tak, abychom neměli hlad a neprojedli všechny peníze, které máme. Protože když je projíme, nebude na hračky, na dárky, na výlety.... Nepomohlo by to třeba aspoň u toho nejstaršího dítka? Prostě bych to udělala jako velkou rodinnou poradu s tím, že takhle to od teď bude - každý si může říct dvě tři věci, které má rád, a ty se budu snažit do jídelníčku zařadit, a jednu věc, kterou nechce a kterou mu nebudu nutit, ale ve zbytku očekávám přizpůsobení se. U nás to není úplná nutnost, ale s dítětem jsme si takhle povídali - aby mělo představu, co co stojí, kolik máme k dispozici a kolik na co chceme vydávat a kolik ušetřit. Přiznám se, že tedy u nás nikdy nefungovalo to, že by se levné věci považovaly za šunt - prostě u jídla se řídíme tím, že chceme kvalitní základní suroviny - a ty nebývají vždycky ty nejdražší, co se dá udělat doma, to doma děláme.