Tradiční školy jsou tak nastavený. Žák je vlastně nepřítel, kterýho je potřeba potopit, najít na něm všechny nedostatky a potrestat ho za ně. Někde jsem četla úvahu, že člověk, který trestá (v případě školy poznámkama, špatnýma známkama) nevyhnutelně ke své oběti získává nenávistný vztah. Je to vlastně docela zvrácené. Učitel ve skutečnosti možná často známkuje spíš vlastní neschopnost než neschopnost žáků. Nemohla bych učit v tradiční škole ze známkováním.