Je mi to líto, ale asi nepotěšíme. Že je to nevěra, to je naprosto jasné, to už se tady většina shodla, je jen otázka jak zašla daleko, ale to že manžel je "zahleděl" jinde je zřejmé a že to nezůstalo u dotyčné bez odezvy je také jasné. Jinak by asi nebylo o čem si psát a pořád se vídat. Možná spolu zatím jen flirtují, možná už zašli dál. Vynalézaví si ten čas najdou a hodinka bohatě na "to potřebné" stačí.

Takže teď je jen otázka co s tím budeš dělat ty, co jsi ochotna zkousnout. Dost blbý je že je v tom dcera, už je dost stará aby si o co jde domyslela, takže už jen z tohoto důvodu bych asi začala řešit. Zatím z tvého postoje je vidět spíš nevěřícnost v to že se to děje, ale to úplně chápu, asi je to normální reakce, chtít vidět spíš to neškodné vysvětlení. Taky jsem si tím prošla, takže chápu. Já "strkala" hlavu do písku před náznaky dost dlouho, ale stejně se nakonec rozvádíme, bohužel.

Podstatný bude asi taky postoj manžela, zda je to pro něj jen "úlet" a bude se snažit zachránit manželství a zůstat s rodinou, nebo zda už je natolik zamilovaný že bude chtít odejít za novou láskou. Myslím že v těchto případech "nachytaných nevěrníků" se jich více kloní k variantě 1, ale já a jistě mnohé další v této diskuzi jsme zažili variantu číslo 2. Bohužel už někdy "nevidí, neslyší" a myslí leckdy zcela něčím jiným než hlavou :(

Tak přeju hodně štěstí, taky sílu a pevné nervy.