Přidat odpověď
Danko,
ani nevíš, jak ti rozumím. Mám velmi podobnou zkušenost. Celé roky jsem byla přesvědčená, že mám nejlaskavějšího manžela pod sluncem, že je nám spolu skvěle, dokážeme si všechno otevřeně říct, máme prima děti, bohatej společnej život, spoustu kamarádů...Byla jsem šťastná. Do posledního okamžiku, než jsem se dozvěděla o jeho nevěře, mi tvrdil, jak jsem pro něj přitažlivá, jak mě pořád po těch letech miluje.
Bylo mi opravdu hrozně. Je to pár měsíců a já najednou poznávám mého muže, člověka, kterého jsem milovala a vážila si ho, v úplně jiném světle. To já jsem ta, která všechno zavinila. Úporně se drží teorie, že přece kdyby byl SE MNOU spokojenej, tak by se nezamiloval jinde (psali to na internetu). Moje opakované dotazy, proč mi teda neřekl o své nespokojenosti, proč stále tvrdil, jak je vše ok, vysvětlit neuměl a neumí. Je mi to líto, ale i když žijeme dál spolu, rozhodně nám tato citová bouře v ničem neprospěla - a tím nemyslím zamilování jinde, ale všechno to, co následovalo.
Drž se. Snad budeš mít víc štěstí na rozumného partnera. Moc bych ti to přála.
Předchozí