Věř, že jsou děti, který prostě fungujou jinak. Já svému nejstaršímu dítěti televizi opravdu nedémonizovala, brali jsme ji jako normální součást vybavení, koukal se na pohádky běžně... ale pak jsem vypozorovala, že mu to prostě nedělá dobře. A mám srovnání, jak jedno mé dítě kouká na stejnou pohádku stejně dlouho a odchází od televize naprosto v pohodě a s úsměvem a druhé mé dítě musím od televize odtáhnout násilím, ono pak ztropí dvouhodinovou scénu, je agresivní na mladší sourozence a udělá cokoli, jen aby se k ní mohl vrátit. Nicméně je to v rovině - kdo nezažije, neuvěří