Damero, měla jsem to stejně. Takový pocit, že si člověk snaží zapamatovat, jaké to bylo (spíš ten pocit, než popis činností)a zároveň lehké rozechvění z očekávání, že budem zase o kousek jinde. Letos nastoupí do první třídy i ta mladší. Přijde mi pořád jako moje miminko a proto jsou pocity smíšené. Trochu se bojím, jak to zvládne (a já s ní), je to cíťa, plašan a palice dubová. Na druhou stranu je chytrá a nevím, co by dělala další rok ve školce (bude v první tříde nejmladší, je 31.8., a věčně se snaží dotáhnout starší sestru, takže jí zůstane pozice té nejmladší, co ještě neumí to, co ostatní).