No on každý na chlapské pošťuchování a žertování nemá chuť...to by se měl manžel naučit respektovat. Máme podobný model, ale bez mimina. Já se (doufám!) naučila pochopit projev staršího syna=tátova kopie, vyjít s ním po jeho...ale manžel pořád válčí s mladším synem=moje kopie - syn fakt nesnáší nadsázku, ironii, byť řečenou v dobré víře, fakt ho hodně štve. Je schopen ječet, utíkat, trucovat neomezeně dlouho, odcházet z baráku...pokud je k němu člověk přímý a jedná "doopravdy", syn je normální a rád spolupracuje.
Jenže vysvětlit to manželovi...o to se pokouším už cca 5 let.