Milá děvčata, jdu vás trochu pobavit.
Odpoledne jsme odjeli na zápis. Myslela jsem si, že se zdržíme cca 10 minut, ale zápis se protáhl skoro na hodinu.
Ve čtyřech třídách vždy jedna učitelka s různými úkoly a otázkami. Syn chtěl jít sám a já poslouchala za dveřmi.
To byl tedy mazec!

Syn si nemohl vzpomenout, jak se jmenuje jeho otec.
Učitelka se mu tedy snažila napovědět: ,,Jak říká maminka tatínkovi?"
Odpověď: ,,Tatínku."
Mmch. manželovi jsem tatínku nikdy neřekla.
Naštěstí pak jmenoval jména svých bratrů a upamatoval se díky jednomu z nich i na jméno tatínka.

Další učitelka chtěla básničku. Syn pravil, že žádnou neumí (naposledy recitoval dnes ráno).
Tak alespoň nějakou koledu, prosila dotyčná.
Syn začal:,, Koleda, koleda Šťěpáne........ a dál to už neznám.

Po této větě jsem si sedla na chodbu a dalších 30 minut zírala do jednoho bodu.


Zápis se synovi líbil, učitelky ho chválily a já své špehování nevyzradila.
V autě jsem se pak jen zmohla na otázku: ,, Proč jsi nezpíval koledy, když jich umíš minimálně 12 a 8 z nich i na flétnu?"
V zoufalství jsem na semaforu začala od plic - Půjdem spolu do Betléma, důůdlááj, důůdlááj, důůdlááj, dáááá.....

,,Mami, já nevěděl že jsou to koledy, já myslel že to jsou vánoční zpěvy.
Koledu znám jen toho Štěpána a ve škole jsem si nemohl vzpomenout na slova.""