Prošla jsem si velmi podobnou situací, dokonce jsem to řešila i u psychologa (v rodinné poradně). Starší dítě ADHD, věčné problémy, vyčerpání. O 7 let mladší sluníčko (tenkrát) Výčitky svědomí strašné. Dnes je jim 15 a 7 a je to o moc lepší. Starší dost dospěl, z mladší se stala taky pěkná podšívka a můj vztah k nim už je vyrovnaný. Myslím, že kdo to neprožil, neumí si představit, jak je to strašné, když cítíš, že opravdu preferuješ jedno dítě, víš, že je to špatně, je ti to strašně líto, ale to je tak jediné, co s tím můžeš dělat. Emocím jde strašně těžko poručit. V té poradně mi trochu pomohli, tady to nechci ventilovat, protože ten psycholog i jeho rady byly velmi nestandardní. Ale je to běh na dlouho trať a nejde to spravit jednou radou či jedním opatřením. Ráda si s tebou na toto téma popovídám, tady je moc malý prostor. Budeš-li chtít, tak janalinka@seznam.cz