Hano, jako bys popisovala moji dceru. Kromě ADHD máme vše cos napsala, včetně dysfázie a hlučnosti. Kromě starší dcery mám i syna. Syn je jen o dva roky mladší, jako miminko byl také mnohem klidnější a pohodovější než dcera. Také se mi nedaří na ně nekřičet. Já ale křičím na oba, nepořádek je problém obou. Kvůli problémům, které dcera má se právě jí věnuji víc. Ale je pravda, že jsou to spíš povinnosti (např.do školy) než takové to pomazlení.
Myslím, že to není tak, že bys měla druhé dítě raději. Prostě si jen užíváš prcka a jeho bezproblémovost, protože s prvním dítětem jsi musela spíš řešit problémy ("Proč ještě nemluví?" atp.)
Hodně síly Časem se dcera srovná. Do té doby jí ujišťuj častěji o své lásce (např. obejmout, pohladit) a snad se brzy srovná její pocit křivdy a tvůj pocit viny.