Když mladší po obědě ještě spala, tak jsem starší vyzvedávala po obědě a měly jsme spolu skvělé tříhodinovky. Většinou jsme si něco četly, hrály stolní hru, pexeso. Kreslí si už sama, nemusím kreslit s ní. Teď mladší vůbec nespí a na starší nemám chvíli klidu, je mi to dost líto. Číst jim stejné knihy nemůžu, protože starší se u těch jednoduchých pohádek nudí a mladší není ten typ, co by seděla a tiše poslouchala něco, čemu nerozumí, ani bych to nechtěla...ideální trénink na poruchu pozornosti.