Dnes přišly naše dvě děti (obě I. stupeň) ze školy s tím, že se jim spolužáci posmívají kvůli mojí postavě. Synovi se posmívají často, že je šprt. Tak nějak se to snaží ignorovat, protože doma se skutečně neučí. Probíhalo u něj dříve i nějaké fyzické násilí - šikana, což se nám podařilo za pomoci školy zvládnout a dnes ho již nikdo nebije, nekope a fyzicky nenapadá. Až na nějaké drobnosti typu koulovaná, cpaní sněhu za bundu. Nicméně, když mi dnes řekl, že se mu mladší spolužák vysmíval, že jsem vyžraná, zasáhlo mě to
Jsem pár měsíců po třetím porodu, zhubla jsem již 7 kg. Pravda, hubená jsem nebyla nikdy, ale šíleně obézní také nejsem.
Proč se tím mají trápit i moje děti? Proč mají děti 7,8 let potřebu sledovat a hodnotit moji postavu?
Ani nevím jeslti to mám nějak řešit??? Kromě toho, že budu hubnout dál.
Chodím upravená, slušně oblečená, boty čisté, vlasy upravené... I z pozice pracovní (pracuji i při RD) zastávám vyšší pozici při níž jsou vyžadované sukně, šaty, kostýmky, lodičky, musím vypadat upraveně.