Ano, taky si myslím, že je to nejlepší řešení, takhle je odpálkovat! Ale musí být to dítě pohotové. Mě se hodně smáli prakticky celé dětství, byla jsem moc vysoká, hubená, měla brýle, odstáté uši, navíc plachá a zakřiknutá, no ideální fackovací panák. Ale ti, co se mě posmívali taky nebyli žádní mistři světa, dneska si vyčítám, že když na mě jeden kluk pokřikoval žirafo, tak jsem na něho měla volat číňane, protože tak fakt vypadal. Ale protože jsem byla takové zakřiknuté stvoření, tak jsem tiše trpěla a myslela si, že je to přestane bavit. No nepřestalo... Takže dneska už vím, nejlepší obrana je útok, každý má něco, co se dá využít. Nezačínat s tím, ale nenechat se semlít!