My děláme DŠ druhý rok. Byli jsme víceméně donuceni. Syn chodil do místní školy, ale zoufale to nešlo, za půl roku se jim povedlo syna totálně zašlapat do země. Nutno podotknout, že syn má ADD s poruchou pozornosti, což jsme tehdy netušili. Teď je v druhé třídě. Neříkám, že je to jen růžové. Docela dlouho nám trvalo, než jsme si zajeli ten náš systém. Ale syn je od začátku hrozně moc spokojený, do běžné školy by nechtěl za nic. Třeba mi i překvapivě říkal: "maminko, a jaktože jsem byl ve škole nejhorší, nešlo mi to, a doma mi to jde?". Nakonec z toho vyvodil, že je to tím, že jsem nejlepší učitelka , což určitě nejsem, ale nechávám ho vyniknout všude, kde to jde. Kde to nejde, pilujeme a pilujeme, až to nakonec jde .

Za sebe DŠ rozhodně doporučuji, obzvlášť pokud nemáš "škatulkový" dítě.

Jinak my rozvrh nemáme. Zkoušeli jsme toho fůru. Nakonec se osvědčilo dělat dopoledne matiku a češtinu každý den, pokud teda jsme doma. Zbytek se rozptyluje během dne - výtvarka, tělocvik, hudebka, prvouka (ale tu neděláme klasicky). Ani to nepojmenováváme jako učení. Prostě si hrajem