Učím syna doma, ale jen malinko, aby dostál oficiálním požadavkům, jinak ho nechávám zabývat se tím, čím chce, a ono to funguje tak, že se sám dostává k dalším a dalším znalostem a dovednostem. Je hodně nadaný, tak to mám jednodušší. Nikdy jsem nezalitovala, cítím, že je to pro něj to nejlepší - ovšem chodí jednou týdně do jedné úžasné málotřídky, aby někam patřil a znal školní prostředí (chodí tam i do družiny; ostatní dny v týdnu má Skaut, kroužky, takže dětí je v jeho okolí dost).
Většina okolí se staví k domácí škole s rezervou, a ten "unschooling" někteří považují za zločin; ale mně je to fuk, vidím, jak to synovi prospívá, a to je pro mě důležitější než postoje jiných lidí.

Jestli máš chuť, jdi do toho .