Tak něco podobného (ale s jinou záminkou, ne moje váha) jsem řešila před dvěma lety. Nicméně musela to nakonec řešit učitelka, plus jsem vysvětlovala a vysvětlovala. U nás byl a částečně stále je problém - synovo "startovací" povaha, on si posmívání hodně "bere" a reaguje na něm po svém - silou. Takže ze začátku byl v podezření že šikanuje/bije děti on. Až posléze se přišlo na to,že je to obrana(ale špatná). Nakonec se zklidnil (částečně) děti to už pak tolik nebavilo, našlo se pár vytrvalců- já to vyřešila nepedagogicky, s kluky ať se porve, stojíli mu poznámka za to (a s výměnou učitelky za přísnější mu to za to nestojí). Na holky chodí žalovat, protože když by si posměvačku "srovnal" po svém,tak z toho vyjde jako gauner i on. A já byla docela v šoku, co z holčičky v první třídě může padat za slova (a bylo to cílené a dost brutální posmívání).