No, úplně souhlasím, že je to hrozně těžké. A nechci Ti podsouvat svoje dojmy, ale mám pocit, že od něj chceš odejít a hledáš způsob, jak se k tomu rozhoupat. Ale stejně tak mám pocit, že jakkoli v té situaci trpíš, tak v ní ještě nějakou ne úplně krátkou dobu budeš, možná i v řádu let. Což je samozřejmě taky možnost, říct si, že na rozvod nemám nervy, ale přestat se tím potom tolik trápit a žít si prostě vedle něj. Nedoufat, že se to zlepší, žít si po svém, nic od něj nečekat a pak být možná překvapená,jak Tvoje vnitřní samostatnost roste