Abych byla v obraze, ne.
Harryho Pottera a podobný jsem četla, protože na začátku jsme to ještě s dcerou četly na střídačku nahlas, pak mi to zůstalo, zaujalo mě to. Některé ty knihy čtu, protože mi přijdou zajímavé, zalistuju a chytne mě to, jiných se netknu. Některé jsou dobrá oddechovka, když je člověk nemocný. Některé nedám, protože bych se unudila, jiné proto, že bych jim nerozuměla. Ale přijde mi, že od takové té situace "čtu s dětma Harryho Pottera" jsme se poměrně plynule se starší dcerou (a u mladší se to už taky blíží) dostaly do situace "navzájem si kradem knihy a pak spolu debatujem, co se nám líbilo".