Tak já právě takhle vnímám to Štěstí přijde zítra, to už je po návratu zpět do Čech, plné nadšení z "budovatelství"....ale Leni jsem vnímala i s tím, že to právě není tak jednoznačně krásné, ten návrat, jak si horko těžko vybavuje, jak hledá, nalézá, ale nepamatuje si, znovu buduje vztah s maminkou....je fakt, že ta německá rodina tam vyzněla dost negativně, ale i tam byla babička, co měla Leni ráda, zatímco ostatní to brali jako "povinnost" a proto ten vztah k ní neměli, to mi řpišlo hodně pravděpodobné, že se také mohlo dít....

My ji tedy měli jako povinnou četbu v páté třídě a byla to po dlouhé době a na dlouhou dobu jediná povinná četba, kterou jsem přečetla . Před tím mě totálně zničil Bronzový poklad.....