Zajímalo by mne, zda jste měly strach z početí. S manželem jsme na počátku snažení. Nijak dramaticky. Sem tam ochranu máme, sem tam ne. Přistihla jsem se, že místy právě ochranu vyžaduju. Přitom dítě bychom i chtěli. Jen nedokážu vždy potlačit ten strach typu: "neuspěchali jsme to? chci teď hned plodit?"
Je to velké rozhodnutí. Ano, částečně se rozhoduji i rozumem, a proto se bojím, abych nelitovala, že jsem ještě chvíli nepočkala.
Jak jste to měly vy? Zahodily jste bez "výčitek" ochranu a byly připravené? Váhaly jste? Nebo mateřský pud přebil všechno?
Dá se vůbec váhat a přesto do toho jít? Nebo je lepší počkat, až obavy pominou? Ale pominou někdy?
Děkuji.