Jasněnko, pozor na to! Já, čekat na biologické hodiny, umřu bez dětí. Prostě jsem se musela rozhodnout, že už není důvod mateřství odkládat,navíc kolem mě těhotněly všechny kamarádky. Ale nijak extra jistá jsem si nebyla. Pak to pár měsíců nešlo a najednou jsem byla těhotněním úplně posedlá. V tu chvíli ale jen těhotěnstvím, ne dítětem, na to jsem se nijak extra netěšila, spíš jsem měla strach, jak to zvládnu.

S odstupem času musím říct, že ta počáteční nejistota a nětěšení se neměly pražádý vliv "na funkci", dnes svoje děti zbožňuju a dala bych za ně život.