Fascinuje mne, jak moc tento národ umí podléhat bezvýhradnému "zbožšťování". Odjakživa. Objekt momentálního zájmu je tak nějak postaven na piedestal a slepě chráněn proti trusu...holubů. Slepé ovace zažíval svého času Kléma, svatozář dostal Havel a jakákoliv negativní...co negativní...i vcelku nevinná poznámka o tom, že i ti opěvovaní jsou jen lidé z masa a kostí, se svými chybami a názory, které třeba nesdílíme nebo neobdivujeme...nebo odmítáme... vyvolává neskutečnou řež:)) Mě osobně taky vadí, když jsou lidé ovlivnitelní tímto způsobem. Že nedokážou zapojit vlastní mozek, popátrat po souvislostech, poskládat si tu mozaiku vlastního názoru a jdou slepě za něčím, co se mu zrovna podsouvá. Není to o tom souhlasit - nesouhlasit, ale vidět věci bez růžových brýlí. Tak nějak realisticky.