Sarmi, ale to se shodnem, těmi 20 minutami jsem myslela 10 až 30 minut - prostě trochu, aby se naučilo povinnosti, lehce něco procvičilo a rodiče měli přehled, jak mu to jde, ale aby to dítě moc nezatížilo.

S matematikou - mně se zdá, že jak za nás nesmyslně učili děti množiny místo prostého počítání, tak teď také pořád malují osy, obrazce nebo počty, kde se děti skoro musí víc soustředit na to malování a kreativitu než na ty počty. Kolikrát, kdž čtu zadání, tak si říkám, co tím měl autor asi na mysli. No schválně, co je víc, 3 hrušky nebo 2 jabka - i takový kreslený příklad v knížce mají!!! A výsledek má být "3 je víc než 2"... Nebo mají napsat rovnici podle obrázku 2 kytičky a jedna napůl zvadlá, přichcíplá (má to být 3-1=2!), nebo 2 velké hřiby a jeden malý (má to být 2+1=3) - to snad potřebovali zaměstnat ilustrátora... Zdá se mi, že příliš mnoho kreativity škodí.

Je mi líto dětí, kterým matematika tolik nejde a k tomu se učí počítat takovým způsobem. Proč se to proboha učí tak složitě a na tak blbých příkladech? I malé děti se určitě snadno naučí prosté 1 a 1 jsou 2, tedy vlastně 1+1=2 a tím bych začala, a souvislou řadu do 5. A pak třeba přidat slovní úlohy... Oni to nikde takhle systematicky pod sebou nemají.

Já vím, že se bojí, že děti otráví, když by tam bylo málo obrázků, ale podle mě ono půl roku omílat 1+2=3 je otráví víc, obzlášť když to působí složitě a chaoticky kvůli způsobu podání.