Ano, je to fajn, je zvláštní, jak to zlé, je pro něco dobré.. Já z něj byla tak nějak nejvíc rozčarovaná jako z člověka, když řešíš nějaké vztahové problémy, tak máš čas se na tu pecku připravit, ale takto mě to dost vzalo, chjo.. a pak jsem se jednou ráno probudila, první myšlenka na malou, pak kafe, plány na dnes, práce.. a zjistila jsem, že mi už v myšlenkách nezabírá "černý" místo, že už neřeším ani to zlý. Taky mu přeju ten život, jaký chtěl Ale to je takové mé rýpnutí zde, přijde mi, že já o svém životě představu mám, ale on moc né.