Nečtu diskuzi.
Mám ale silnou potřebu ti sdělit, že tohle zevšeobecňování přímo nesnáším. Protože pár lidí v tvém okolí upřednostňuje syna, tak hned se ptáš, proč muži chtějí syny? U nás si muž hodně přál dceru. Když jsme zjistili, že to bude syn, byl zklamaný (já byla ráda, že je "to" zdravé a pohlaví jsem moc neřešila). Chytla jsem se tenkrát s tchýní, která jako kafemlýněk říkala, jak je její syn určitě pyšný, že jeho první dítě je syn a nedala si to vymluvit. Já ale věděla, jak byl muž smutný, než se srovnal s myšlenkou, že dcera to nebude a jak mu řeči tchýně vadily. Mimochodem, dnes je muž samozřejmě rád, že má syna :).

Kde se sakra berou v lidech tyhle předsudky, že muž chce syna? Kde se v lidech bere pud stále něco zevšeobecňovat?