K porodu jsem si přinesla CD Helloween a ještě po devíti letech nejsem schopná ho poslouchat "jen tak", jako jiné CD.
Brothers in Arms od Dire Straits mi vždycky připomene smuteční rozloučení s hokejistou Čajkou u zlínského zimáku, hráli to tam, byla to jeho oblíbená píseň. Bylo to v r. 1990 a pořád ještě mi běhá mráz po zádech, když to slyším.
Vzpomínek by bylo moc, s hudbou se mi hrozně moc pojí vzpomínky, s hudbou a s vůněmi.
Třeba zmiňovaná písnička od Roxette - je už tak strašně stará a já si pořád pamatuju, co a kde jsem dělala, když jsem ji poprvé slyšela v rádiu.