Ahoj Zito,
je mi, jako kdyby jsi psala o mne.
Az na to, ze v nasi rodine vladne matka, a to tak ze vsem. Dokonce i svemu druhemu manzelovi, ktery je vicemene na ni zavisly. Jen ja se obcas bourim, ale protoze jsem slusna a nechci k ni byt hruba, vetsinou to dopadne tim, ze to obrecim. Ralativne vzato proti memu partnerovi nic primeho nemela. Pouze z jako to pochazi rodiny, ze se nestyka se svym otcem a sestrou, ze neni prilis bohaty ( s bytem v os. vl., kde do dnes bydlime) apod. Problemy jsou obcas vetsi, obcas mensi. Asi nejvetsi problem je v tom, ze aniz si to prizna je na mne psychicky zavisla, chce me ovladat, vedet co delam,...Nyni mame ja a ona spolecne dum, ktery chceme s manzelem nastavit a investovat do nástavby. Tudiz jsme ji pozadali, abychom mohli dum rozdelit, aby nestavba byla napsana pouze na mne. (Povazuji to za logicke, kdyz do ni ivestujeme my), to peklo, co prave prozivam, no sila. Stoji mne to tolik sil, a to s manzelem cekame dite. Budou z toho asi velke problemy i do budoucna. Proste: co si to dovoluji, a ja sama bych na to neprisla. Kdopak mi to asi poradil? hadate urcite spravne. A je to tady. Manzel je ten spatnej, bez nej bych byla hodna mimincina holcicka...
Ale poradit neumim. Jsem asi prilis slaba na rezolutni zasahy.