Myslím, že pojem "profesionální" se používá proto, že se jedná o novou profesi na trhu práce: pěstoun na přechodnou dobu. Tento člověk pobírá mzdu za to, že přijímá průběžně po celou dobu, co tuto profesi vykonává, děti v kritické situaci, které přišly o své přirozené rodinné zázemí a není dosud trvale vyřešena jejich situace. Měli by tedy nahrazovat to, co nyní dělá dětský domov. Rozdíl je jednak v kapacitě umístěných dětí, jednak v celkové filozofii řešení dočasné péče o dítě (děti). V ústavu je dětí mnohem více a personál, který zajišťuje chod zařízení a výchovu dětí, zatímco v rodině jsou pro dítě k dispozici rodinné modely, dítě má jistotu výlučného vztahu, atd. Tedy z hlediska vývoje, zejména citového a emočního, se jedná o kvalitativní posun péče o děti v krizové situaci.
To ale nic nemění na tom, že je nutné následně a co nejrychleji řešit situaci dítěte trvale. Buď sanací původního rodinného prostředí a návratem dítěte zpět do rodiny, nebo nalezením náhradní rodiny trvalého charakteru. Ta může být adoptivní nebo pěstounská. Samozřejmě se může stát, že se řešení pro konkrétní dítě do 12 měsíců nenalezne a dítě bude muset být umístěno v jiném typu péče, vč. možnosti ústavní výchovy.