ta tvá udaná váha mi přijde šílená - navíc na sportovkyni...
Já jsem měla mononukleozu v 16ti, hodně těžký průběh (měsíc v nemocnici). Dietu jsem držela cca půl roku, nehubla jsem u ní - resp. při nemoci jsem shodila cca jako ty, ale během toho půl roku ostré diety (žádné máslo na chleba, jen dietní šunku, žádné sušenky, chipsy, hranolky, smažené věci - mamka mi vařila a fakt dodržovala vše) jsem zase došla zpět na svou váhu - tehdy okolo 62kg. A unavená jsem byla neuvěřitelně. Musela jsem oželet zaplacený zájezd (do Skotska s kolama), ježdění na koni (mohla jsem k nim chodit, a občas se rekre svézt, ale trenér měl hlavu na svém místě a nenechal mě ani makat jako šroub což jsem dělala předtím, ani trénovat), jedna sezona lyžování (to mě taky hodně bavilo). Trvalo mi cca rok, než jsem byla zpátky ve "své" kondici, pak už to bylo zase docela fajn. Ale přiznám se, že pak mě několikrát napadlo jak to je s tím "únavovým syndromem", vždycky jsem to teda přičítala spíš aktuální situace (když má člověk dvě práce, nebo dítě a práci, nebo dvě děti a práci a školu), ale teď mám už přes půl roku tzv. "veget" a unavená jsem pořád. Krevní testy si nechávám dělat cca jednou ročně buď u praktické dr. nebo u gynekologa, většinou docela ok, tak snad ty játra fungujou jak mají, ovšem s alkoholem si netykám, po sklínce a půl vína jsem "zmožená" a usnu .