A jeste mi Pan pro svou vetsi Slavu a tvj uzitek ulozil..Abys pamatovala kdyz budes cist vse z Jeho svateho Slova i z techto prispevku, na tuto skutecnost...Jelikoz temto ucednikum, putujicim do Emauz, kteri o vsem co se po ukrizovani Syna Otce stalo, uvazovali podle vlastniho lidskeho rozumovani, a timto se sami pripravili na zacatku o RADOST z duvery v pritomnost B-ha mezi nimi, a ve Vzkriseni Pana,jejich B-ha..A Pan je titul, ktery prinalezi v Pravde pouze a vyhradne Panovniku Hospodinu a neni jen nejakym zdvorilostnym oslovenim, jako "pan Novak.."



Lk 24,13-35

Dva z Ježíšových učedníků se ubírali toho dne (prvního po sobotě) do vesnice zvané Emauzy, která je vzdálena od Jeruzaléma šedesát honů. Hovořili spolu o tom všem, co se stalo. Jak tak hovořili a uvažovali, přiblížil se k nim Ježíš a připojil se k nim. Ale COSI JIM jako by ZADRŽOVALO OČI , takže Ho NEPOZNALI.
Zeptal se jich: "O čem to cestou spolu rozmlouváte?" Zastavili se celí smutní. Jeden z nich - jmenoval se Kleofáš - mu odpověděl: "Ty jsi snad jediný, kdo se zdržuje v Jeruzalémě a neví, co se tam tyto dny stalo." Zeptal se jich: "A co se stalo?" Odpověděli mu: "Jak Ježíše z Nazareta, který byl prorok, mocný činem i slovem před Bohem i přede vším lidem, naši velekněží a přední mužové odsoudili k smrti a ukřižovali. My však jsme doufali, že On je TEN, který má vysvobodit Izraele. A k tomu všemu je to dnes třetí den, co se to stalo. Některé naše ženy nás sice rozrušily: Byly časně ráno u hrobu, nenalezly Jeho Tělo, přišly a tvrdily, že měly i vidění andělů, a ti prý říkali, že ON žije. Někteří z našich lidí odešli k hrobu a shledali, že je to tak, jak ženy říkaly, jeho však neviděli." A On jim řekl: "Jak jste nechápaví a váhaví uvěřit tomu všemu, co mluvili proroci! Což to všechno nemusel Mesiáš vytrpět, a tak vejít do SVÉ SLAVY?" Potom začal od Mojžíše, probral dále všechny proroky a vykládal jim, co se ve všech částech Písma na Něj vztahuje. Tak došli k vesnici, kam měli namířeno, a on dělal, jako by chtěl jít dál. Ale oni na něho naléhali: "Zůstaň s námi, neboť se připozdívá a den se už nachýlil." Vešel tedy dovnitř, aby zůstal s nimi. Když byl s nimi u stolu, vzal chléb, pronesl nad ním požehnání, rozlámal ho a podával jim. VTOM se jim OTEVŘELY OČI a POZNALI HO. On jim však zmizel. Tu si mezi sebou řekli: "COŽ NÁM NEHOŘELO SRDCE??? když k nám na cestě mluvil a odhaloval smysl Písma?" Ještě tu hodinu se vydali na cestu a vrátili se do Jeruzaléma. Tam našli pohromadě jedenáct (apoštolů) i jejich druhy. Ti řekli: "Pán skutečně vstal a zjevil se Šimonovi." Oni sami pak vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak Ježíše poznali při lámání chleba...."