Přidat odpověď
Já bych do toho asi taky šla, ale, pokud bych si byla jistá, že dítě má nastoupit do další třídy, tak bych ho registrovala do té školy, do které ho chci pak dát, nikoli do školy, která je k domácímu vzdělávání hodně vstřícná. Už jen proto, aby s dítětem na příští školní rok počítali, abych pak skutečně neskončila ve spádové škole jen proto, že jinak to nejde.
Škola hrou - asi to někde funguje, ale moje zkušenost je, že čím větší škola, tím horší to s tou školou hrou je... U nás to byl jeden z velkých důvodů, proč jsme nakonec do domácí školy šli. A s batoletem mám zkušenost - nejmladšímu jsou necelé dva roky, je to torpédo, ale pomaličku vidím, že se to začíná lepší. Učíme se od března loňského roku a ty začátky byly velmi krušné, ale teď už si to pomalu sedá a zdá se, že už brzy u batolátka zazní "cvak" a stane se z něj spolupracující tvoreček... minulý týden objevil krásu kreslení a kreslí pořád a všude. To jsem ještě nezažila - leží mi na zemi uprostřed kuchyně a soustředěně pokreslí tři A3 z obou stran kroužky :)) Asi je to boží kompenzace za toho nejstaršího, kvůli kterému jsme do té domškoly šli. A prostřední dneska manžela přesvědčil, že chce, aby ho učil číst (je mu čerstvých pět), takže se zdá, že tu máme našlápnuto k trvalejší domškole než jen kvůli jednomu nestandardnímu dítěti.
Předchozí