Byla jsem na tom podobně. První dítě přišlo hodně brzo, bylo mi 22 a ještě jsem se na něj necítila. Nikdy jsem mimina nevyhledávala a vlastně jsem mimino viděla tak na pár sekund v kočárku. Vubec jsem netušila, co má s tím uzlíčkem dělat, byla jsem zoufalá. Byl to nářez.
U druhého jsem věděla co mě čeká a je to lepší. Druhé dítě je daleko náročnější než první. První pár měsíců jen prospalo, ale stejně jsem to vnímala jako strašně náročnou péči a hlavně jako osobní omezení. Druhé si užívám.
Dle mého skutečně platí, že nejnáročnější je první dítě.