Stát by měl občanům na jedné straně ponechat dost prostředků na to, aby byli schopní si zajistit rezervy pro kratší nepříznivé životní období, měl by podpořit ty, kteří to udělat objektivně nemohou a ty, kteří se dostali do dlouhodobě nepříznivé životní situace.

Sociální politika by ovšem měla směřovat k prevenci - předcházení takových situací a umožňovat znovuzačlenění do bežného společenského procesu, sociální dávky pak adresně tam, kde systém selže, nebo začlenění není objektivně možné.

Správná sociální politika potom zasahuje do systému školství, zdravotnictví, angažuje se v otázkách zaměstnanosti, je propojená s regionálními institucemi atd. Zdaleka se nemá omezovat jen na přímé sociální dávky.