Lefff,
u nás je slovní hodnocení psáno ve větách a je víc osobní.
V prvním pololetí první třídy např.: Milý...., jsi šikovný a chytrý chlapec. Škoda, že jsi byl v tomto pololetí dost nemocný. Doufám, že sis už absence vybral a v příštím pololetí se uvidíme více.
Tvé pracovní tempo je svižné, úkoly plníš a dokážeš je úspěšně dokončit. Při skupinové práci se aktivně zapojuješ.
Úroveň tvého psaní je velmi dobrá. Dodržuješ tvary písmen i správný sklon. Víš, co píšeš, a proto nemáš problémy s diktáty a přepisy.
Ve čtení si udělal velký pokrok. Slabikuješ a snažíš se slabiky vázat do slov. Důležité je, že víš, o čem čteš.
atd. atd.

Jiné hodnocení (jiná učitelka, jiné dítě): k češtině na konci první třídy: V poslední době už dobře čteš jak hlasitě, tak i samostatně pro sebe. Tvé čtení je výraznější a srozumitelnější než ještě nedávno, s přiměřenou intonací. Ale přesto nezapomínej o prázdninách stále číst knížky, které ti dělají radost.
Dobře vyprávíš o přečteném textu, ale umíš popsat i obrázek nebo krátký příběh. Máš-li se naučit básničku, uděláš to rychle, výborně si pamatuješ a umíš ji i dobře zarecitovat.