Teď jsem se poněkud ztratila v diskusi, takže souvislost českého socialismu s autoritativními režimy v Latinské Americe mi dost uniká, ona mi tedy uniká i fakticky, ale pokud budeme hledat příčiny "pokusů o návrat", což je nesmyslná domněnka, která vznikla v době, kdy pravice děsila tímto návratem intenzivně v každé volební kampani, měli bychom se zamyslet nad tím, co tento stát nabízí k (ne)žití.

"Volání po návratu" po každém příspěvku, který se jen zmíní o určitých možnostech, které socialismus nabízel, bych klidně v tuhle chvíli považovala za překonané a objektivně se podívala na určité, faktické možnosti, bez ohledu na to, kde, jak a proč vznikly, zato o to intenzivněji s ohledem na jejich praktické využití a možnosti v současné situaci pro toho zde neoblíbeného (obyčejného člověka).

Abych tu nesepisovala traktáty, které ve finále nikdo nepřečte, můžeme začít třeba tou strohou možností "postarat se sám o sebe".

To předpokládá určité možnosti a určité nabídky konkrétního systému.

Myslím, že počínaje možností najít práci a s tím související služby, od funkční dopravní infrastruktury, po možnost péče o děti v době výkonu práce.

Tady si stojíme jak a jak jsme si stáli v době socialismu?
Když tedy chladně a bez zbytečných emocí porovnáme?