Což to jo, to si myslím, že je i stará vesta, že to tak je. Když jsem čekala třetí a byla ještě v práci, tak se mi i hodně kolegyň třeba svěřovalo, jak chtěly "aspoň ještě jedno, ale...".
U mě to ale bylo jinak, já jsem měla problém v tom, že jsem přestala mít svého prvního muže ráda a nebyla jsem dlouho schopná si to připustit. On by se zřejmě dalším dětem nebo alespoň dítěti nebránil, soudě podle toho, kolik dětí a jak rychle povil po našem rozchodu.