A jeste - sama se v tom poznavam, s prvnim ditetem jsem par tydnu mela podobne pocity, za ktere se ted stydim. Nastesti jsem diky okoli nahledla vcas a tak mi prijde prirozeny, kdyz to tady napisu. Nekomu by to mohlo pomoct, kdyz si uvedomi, ze vlastne neni nutne a ani zadouci, si v tom materstvi snazit za kazdou cenu udrzet puvodni JA. Materstvi zenu zmeni at chce nebo ne a pokud tu zmenu prijme, vcelku ji to usnadni zivot.