diskusi jsem jen prolitla, tak mozna budu opakovat uz recene, ale:
- vydrz jeste tak dva roky. utece to. proste zatni zuby a rekni si, ze je to jen docasny. fakt to utece.
- pokud to u vas institucionarne (nevim, jak to tam na severu je s misty) pujde, at mala chodi do jesli treba na par dni od dvou let (syn chodil od dvou let naplno, koncil mi rodicak, vycitky jsem nemela)
- nevycitej si, ze te to s ni nebavi. mne se zda, ze se pranyrujes vic, nez je nutny. verim, ze ju milujes, mas o ni strach... ale to se netriska s tim, ze nekdy toho mas plny kecky. ja mela vuci synovi obcas taky nenavistny pocity (a to bych za nej jinak dychala), dkyz byl mensi, byla jsem chronicky nedospana a trea jsem se uz podvacate snazila usnout a kdyz jsem podvacate pracne usinala, on zase zacal jecet... fakt jsem mela co delat... ona ta chronicka unava meni psychiku
- do povidani s ni se nenut. ono to bude lepsi, az mala jeste trochu povyroste.