Mapeon,
když měl můj prvorozený 8 měsíců, zahlédla jsem kdesi ve Vlastě fotku stejně staré holčičky a k tomu tklivé vyprávění o tom, jak je z ní její maminka a celá rodina nadšená a jak je to jejich štěstíčko a jak si užívá radosti mateřství.
Přesně si pamatuju na tu ponurou otázku, co mě tehdy napadla: jaké jako radosti mateřství? O čem se to tu mluví?
Synáček byl stejný jako tvoje dítě, uřvaný, vzteklý, nespavý.
Když se mi pak po 2 letech narodil druhý syn, teprve jsem to pochopila, bylo to miminko, co pěkně jedlo, dobře spalo a výborně komunikovalo.

Nejstaršímu je teď 14, což přináší zase jiné radosti , ale chci ti říct, že to fakt s přibývajícím věkem bylo lepší a lepší.