Jak píše Líza, je to o prioritách.
Já jsem kupříkladu dnes-krásně sněží-dala vařit ráno v 7 polévku(to mi dítě vstává, ale tak 30 minut mu trvá, než je schopno fungovat), posnídali jsme, dala jsem dusit maso, šoupla rýži na časovač do trouby a šli jsme ven. Tedy ne na ty kačeny, ale na boby a nyní jsme se vrátili, oběd se dělal sám, dítě je zbité jako kůň a jen sedí a hledí. Zahustím omáčku, vyřídím maily, kouknu na Rodinu a jdeme jíst a pak všichni spát.
Všeobecně nedělám nikdy nic plánovitě, jen tehdy, když je čas, dítě mně nevyžaduje a mám chu´t to dělat. Bordel doma není. Ale řád nemám.