Jitule já si myslím že je to prostě o prioritách, ale ty si musíš srovnat ty sama, protože mi přijde že na ty rady co tu padly reaguješ buď obranou nebo i dotčeně.Ale chtěla jsi radu, tak radíme
Já tedy od doby co mám děti dělám v domácnosti jen to nejnutnější a co nelze odložit nebo vyřešit jinak. Prostě raději trávím čas s dětmi, protože ten fakt rychle utíká a za pár let se zavřou u sebe v pokoji a já budu mít hromadu času na vytíraní a další bohulibé činnosti.
Taky bych ráda měla uklizeno, ale vzhledem k tomu že to vydrží tak hodinu, tak mi nepřijde nutný se tí až tak zatěžovat. Začala jsem se řídít osvědčeným "bor.el v bytě - šťasné dítě".
Vytírám tak 1 za 14 dní, přinejlepším, jinak jen zametu to nejhorší, děti to dělávají se mnou, a zabere nám tak celé dopoledne (a všude je pak mokro), takže nic jiného už neplánuju dělat
. Vařím co nejjednodušeji, nebo hlavně když byli menší jsem hodně používala hotové skleničky.
Pračka i myčka pracují samy. Je fakt že tedy žehlím, ale to dělám večer u televize, s dětmi by to stejně dělat nešlo (to je u těch mojich o zdraví). Ale i tak mám neustále přetékající koš, prostě vybírám to nejnutnější nejdřív, zbytek je odložen na někdy ... A spousty věcí se fakt svět případně nezboří když nejsou vyžehlené.
Na 1 den si rozhodně více "domácnostních" věcí než jednu rozhodně neplánuji, stejně bych to nestihla, u všeho asistují děti, takže z činnosti na půl hodiny jsou prostě kolikrát 3, to tak je. Některý den pověsíme prádlo, jiný den posbíráme, jiný utřeme prach, jiný vytřeme, jiný vysáváme. Ale ani i toto dělám jen některé dny v týdnu, máme dny kdy jdeme jenom ven, na výlet a tak. Užívám si to, to už se totiž nikdy nebude opakovat, uklízet pak můžu až do důchodu
A stejně jako jiné tady si myslím, že ty ještě musím mít docela hodně času, i když se ti to asi teď nezdá, já si teď říkám kolik jsem měla času když jsem měla jen jedno dítě a ještě teoprv když bylo malé, jó to byly časy
Je teda pravda že mé nestíhání domácnosti neskutečně vadilo (dnes už tedy bývalému) manželovi, ale vzhledem k tomu že doma ani kolem dětí nehnul prstem a naprosto nebyl schopen pochopit co teda jako celý den dělám (nakopat
). NIC, mám celý den nohy na stole, ostatně jako všechny ženský na mateřské
Ale to šlo i o další věci a to je jiný příběh
Když děti spí tak domácnost neřeším, protože ještě částečně pracuji, tak si pořeším nějaké pracovní věci. Prostě od té doby co mám děti je domácnost na vedlejší koleji, jim je fakt šumák kolik máme drobečků v kuchyni, a co myslí ostatní je mi jedno, to je nepodstatné. Prostě den má jen 24 jhodin a taky se musí aspoň chvíli spát