Přidat odpověď
Však jsem psal o konkrétní tipy. A vůbec jsem to nemyslel sarkasticky, snažím se tady sarkasmu i ironii záměrně vyhýbat, co to dá.
Jinak v chákáóčku bydlím, akorát (naštěstí) nemáme chráněný barák. Říkám naštěstí - přestože obecně jsem pro ochranu kulturního i přírodního dědictví všema deseti. Ale od sousedů vím taky aspoň něco.
Co se týče tohohle - myslím, že napětí a buzerace by ubylo, kdyby třeba památkáři začali být respektovanou institucí, ale to záleží na politicích. Kolikrát k něčemu bylo negativní stanovisko památkářů, ale radnice si z toho houby dělala? A ne jen v Praze nebo Brně, Liberci a podobných velkých městech... Mám občas pocit, že památkáři a podobné instituce, které už dávno moc dobře vědí, že na developery si dovolit nemohou, se léčí na obyčejných občanech.
Ale taky je to tím, že i na CHKO a parcích se hodně míst drží a rozdá známým, přitom na ochranu krajiny a krajinného rázu by i byli odborníci (kteří jsou potřeba hlavně ve vedení, kde nejsou), ale nikdo o ně nestojí, žádná veřejná debata ani o míře a způsobu, ani - a to je podstatné - o účelu ochrany krajinného a historického rázu se nevede, takže to zbývá na úřednících, kteří v tom sami vzdělaní často nejsou, něco jako z praxe pochytí od kolegů, nekoordinují se, hledají sami vodítka ad hoc, aby nebyli někdy z obav, aby nebyli obviněni ze zanedbání nebo nedejbože z korupce, sázejí na tu nejtvrdší ochranu, která by byla vyplývala z vyhlášek, jindy to berou jako licitaci, že je nutné nejdřív vyrukovat na lidi s co nejpřísnější variantou v naději, že lidi přistoupí aspoň na něco, případně je jejich přísnost tak nějak jako chemoterapie - vědí ze zkušenosti, že většina firem i jednotlivců na ochranu kašle a nevidí v ní smysl, tudíž pálí nejostřejším střelivem v naději, že zasáhnou aspoň občas, jindy to dělají proto, že bydlí někde jinde a koukají na CHKO nebo památkovou rezervaci tak trochu jako na cizí planetu, nechápou vůbec potřeby obyčejného bydlení a pak jednají podle zásady, ať to raději spadne, než aby se to opravilo jinak.
Ale to odbočuju. Byrokracie je dost šílená (sousedka má elektro firmu, takže z téhle strany taky občas pochytím aspoň něco) - ale byrokratický je hlavně postup. Samotného by mne zajímalo, nakolik to je výrazem obrany vlastních míst - kdo ví, možná kdyby se zjednodušil systém, byli by ti úředníci ku pomoci a ne k buzeraci... Třeba vyjádření jiných institucí státní správy a samosprávy a dalších zainteresovaných (třeba obce, sítí, archaeologů apod.) by si vyžádali sami, pro člověka by to znamenalo jedna vstupní žádost na počátku a příslušný výstup na konci (kdyby všechno bylo v pořádku) nebo průběžné výstupy týkající se - co já vím, třeba dohody se sousedy nebo archaology - a pak finální výstup. To by mi asi i vyhovovalo, klidně bych na to daně dával.
Předchozí