Kamarádka mi vyprávěla, jak jela kamsi pro něco /mimo město/ autem a při cestě zpět jí chytlo velmi silné nutkání na velkou - spíš tedy průjem. A ona se pořád nějak nemohla rozhodnout, kde zastaví, protože nic jí nepřišlo bezpečné pro tuto potřebu a tak si řekla, že to určitě domů vydrží. Jenže jak na to myslela, nemyslela na rychlost a jako na potvoru ji chytli policajti. Ona z jejich placky byla totálně auf, že zapomněla na svěrače a nadělení bylo v kalhotech. Otevřela okýnko a než se policajt nahnul, tak kníkla - jsem se po..ala. On se nahnul níž, ucítil a prej - pardon, my musíme, máte peníze, ať to zrychlíme? Říkala, že se doteď, kdykoli vidí uniformu, modlí, aby to nebyli ti stejní.