jediný, kdy krotím svoje dítě je cestou NĚKAM. cestou zpět už to neřeším, nemá nic na za 2 tácy, jedu na praktičnost. mám pár parádních věcí, co mu navlékám málokdy, ale ty jsou fešné vzhledem, ale praktické jsou stejně jako cokoliv jiného, co vlastním. ale zároveň oblékám dítě hezky, v rámci normálnosti sladěně, jak hastroš taky být nemusí.
2x sem takovou maminu potkala taky, děti polituju, ale matky jsou vlastně taky k politování